Tak se zase po dlouhé době ozývám. Jak je vidět, plnit novoroční předsevzetí, že budu psát víc na blog se mi příliš nedaří a na ty ostatní jsem už dokonce téměř zapomněla.
Posledních pár dní bylo celkem v klidu. I ve škole je to v pohodě, ale přesto se neuvěřitelně těším na jarní prázdniny. Chtěla bych je strávit hraním wowka, které mně hrozně chybí, protože byla asi týden nějaká porucha na serveru (tím pádem hrát nešlo) a taky čtením knížek, chozením na procházky, sledováním hry o trůny, vyráběním něčeho, bubnováním a zkrátka všech věcí co mě tak nějak baví.
Jinak ano, všimli jste si správně - bubnování po nějaké době zase patří mezy věci co mě doopravdy baví. Na bicí hraju od první třídy, ale už je to nějakých pár let co v ZUŠce jenom tak nějak přežívám a chodím tam v podstatě jenom proto, že mám doma bicí a abych to jednoduše dochodila. Nevím co se stalo, ale poslední dobou mě to doopravdy chytlo a začalo bavit, což jsem ráda. Možná mě k tomu tak nějak dopomohl Frost ze skupiny Satyricon, které jsem si nedávno fakt oblíbila a možná také to, že bych možná jednoho dne chtěla hrát v nějaké skupině. Když jsem byla malá, byl to můj největší sen, ale pak to nějak přešlo s tím, že jsem si řekla že to není reálné nebo tak něco, ale tak nějak si říkám, proč by nebylo ? No, každopádně mně to jenom tak proběhlo hlavou a možná bude lepší, když nadále zůstanu pouze metalovým fanouškem - nikoli aktivním hudebníkem. (Teď fakt nechci aby to vypadalo tak, jakože si myslím že když si řeknu že bych mohla hrát ve skupině, že předpokládám že za 10 let budu hrát v nějaké světoznámé metalové kapele, což si myslím že teda opravdu není možné a ani po tom netoužím, ale být členem nějaké malé kapely hrající spíš pro radost by mohlo být fajn, ale každopádně musím ještě hoodně trénovat. :D )
No, dále bych chtěla zmíňit, že jsem včera nějak náhodně narazila na úžasnou kapelu. Jmenuje se Caladan Brood a podle informací, které jsem zatím zjistila, hrají epický melodický black metal a texty jsou prý inspirovány sérií fantasy knih autora Stevene Eriksona pod souborným názvem - Malazská kniha padlých. Zní to zajímavě a určitě bych si tyto knihy někdy ráda přečetla.






