Nemyr - Počátek (úvod)
10. dubna 2015 v 19:41 | Christine Nightmare
|
Povídky
Poznámka: Tento úvod a jeden z příběhů o Nemyrových dobrodružstvích jsem použila jako slohovou práci v deváté třídě ZŠ, když jsme měli napsat vyprávění. Postupně bych chtěla popsat více dobrodružství, které tohoto hrdinu potkaly. Jak to všechno začalo, se můžete dočíst v následujících řádcích.Bylo léto. Stará sova sedící na větvi letitého dubu tiše pěla rekviem rudému slunci, jež se pomalu ztrácelo za obzorem. Rolníci se vraceli ze svých polí, nad lesem se vznášela mlha, vítr si pohrával s šumícími větvemi a cvrčci právě zahájili svůj pravidelný večerní koncert. Na potemnělé obloze zazářily hvězdy a světlušky neúnavně poletovaly kolem lesního palouku. Vyčerpaní obyvatelé osady Tretobor upadli do hlubokého spánku a snažili se nabrat sílu na práci, která je měla druhého dne čekat. V osadě panovalo naprosté ticho. Mír pokoj a klid. To se však mělo brzy změnit.
Drak - malba
10. dubna 2015 v 15:08 | Christine Nightmare
|
Moje výtvory
Tak jsem se po delší době pustila do malování na plátno. Je to můj druhý pokus a kritiku nebo tipy v čem se zlepšit s radostí příjmám. :-)
Při vymýšlení obrysu draka mně pomohl černobílý obrázek od neznámého autora nalezený na googlu a malba byla zhotovena akrylovými barvami.

Únor 2015
12. března 2015 v 22:19 | Christine Nightmare
|
Deníček
Zdravím, :) únor je zase nějakou dobu za námi, takže si myslím, že je na čase nějak shrnout události tohoto měsíce.
1) Návštěva kina
Někdy v průběhu jarních prázdnin, jsme se s kamarádkou a kamarádem dohodli, že si ty volné dny nicnedělání trochu zpestříme a zajdeme do kina. Zjistili jsme co hrají a volba byla jasná - Žena v černém 2. Jelikož jsem jako fanoušek hororů paradoxně nebyla nikdy na žádném v kině, těšila jsem se o to víc.
Venku se setmělo, setkali jsme se na zastávce, nasedli na autobus a vyrazili do kina. Po příjezdu na místo jsme měli trochu času, a tak jsme zamířili kam jinam než do nejbližší samoobsluhy, abychom si k tomu filmu koupili něco na zub. Po dokončení nákupu jsem si s sebou odnášela mrkvové pití ve skleněné flašce a brambůrky. :D To se však nezamlouvalo kamarádce, která si byla jistá, že mě do kina s igelitkou firmy Lidl nepustí. Pustili.
Film nebyl špatný, ale ani mě nijak zvlášť nenadchl. Měl pěknou atmosféru, chvílemi se tam vyskytovaly snad i znepokojivé a docela strašidelné scény a hlavně hodně lekaček, což byla celkem sranda. Nejvyšší koncentrace lekaček byla asi v posledních deseti minutách filmu, během kterých to vypadalo asi tak, že kamarád si pro jistotu dal na hlavu nějakou mikinu, aby raději nic neviděl, :D já jsem byla nervózní, co "pěkného" tam na nás zase vyskočí a kamarádka z toho měla srandu, stejně jako většina zbytku osazenstva kina, kteří se zdáli být spíše pobavení, než-li vyděšení. Při lekavé scéně úplně na konci filmu prohlásila nějaká paní sedívcí asi dvě řady před námi opravdu dost nahlas: "Málem jsem se posrala !", což byla taková perlička na závěr. :D
2) Poněkud nešťastný narozeninový den
Když vám bylo takových 10 let, také jste si představovali, že vaše patnácté narozeniny budou naprosto legendární záležitost, a že v té době budete velice chytří a dospělí ? Že tento významný den oslavíte ve společnosti mnoha věrných kamarádů nejlépe nějakou šílenou party, po které budete mít zničený nábytek v baráku a velkou kocovinu ? :D Tak to ani zdaleka nebylo a pravděpodobně by to tak žhavě nedopadlo ani nebýt té nešťastné události...
Několik dní před mýma narozkama, totiž umřel taťka přítele mojí mamky a načasoval si to tak perfektně, že měl pohřeb zrovna v den mých narozenin. Co se dá dělat, narozeniny můžu oslavit i jiný den. Tomuhle se člověk nevyhne a nemůže to nijak ovlivnit...
"Šedesátiny - mocipána Umbrtky oslavíme v továrně v duchu důlní slavnosti..." :)
Je docela divné, když si uvědomím, že ještě 4x tolik a je mně šedesát. Dožiju se toho vůbec ? Nemám už třeba sepisovat závěť něbo tak ? Mám z toho takové nepříjemné pocity. Život je krátký...
3) Ta veselejší část narozenin
Pohodová oslava s rodinou mě nakonec přece jenom neminula a dva dny po čtyřiadvacátém únoru upekla babička dort a usmažila řízky, které jsme spolu s ostatními rodinnými příslušníky sežrali a strávili celkem příjemné odpoledne. K babiččině smůle nám k tomu hezky vyhrávali Iron Maiden a bylo to v pohodě. :)
Byla jsem obdarována parádním dlouhým černým kabátem, pouzdrem s Jackem Skellingtonem a knížkou Hry o trůny, takovou parádní stručnou, ale výstižnou brožurou o středověku a další knihou nesoucí název Léky smutných, která mě hodně zaujala a přečetla jsem ji během dvou dní.:)
A nakonec si myslím, že se mně podaří zorganizovat i nějakou tu oslavu s kamarády a snad ani nevadí, že s velkým zpožděním. :)
Kuřecí nugetky
24. února 2015 v 22:30 | Christine Nightmare
|
Recepty
Jelikož jsou jarní prázdniny a já jsem si měla uvařit sama oběd, podařilo se mně vymyslet nový recept. Je to docela rychlé a dobré, i když asi ne příliš zdravé, :D ale třeba se to někomu bude hodit. :)

Recept v celém článku
Leden 2015
22. února 2015 v 13:32 | Christine Nightmare
|
Deníček
Leden už je nějakou dobu za námi a myslím, že je na čase jej nějak shrnout.
První měsíc v roce probíhal tak nějak v pohodě. Neudálo se nic převratného, ale přece jen by se snad našlo pár věcí, které by stálo za to zmínit. :)
1) Konečně jsem se dostala do kina na poslední díl Hobita. Na bitvu pěti armád jsem se těšila dlouho předtím, než se vlastně vůbec dostala do kin a když u nás hrála poprvé, byla jsem nemocná. Nakonec jsem se do kina dostala někdy v půlce ledna a jsem moc ráda, že jsem tam šla. :)
Bylo to asi poprvé, co jsem se do kina vydala sama a bylo to moc fajn. Po škole jsem se stavila doma na oběd, vzala peníze a nasedla na autobus do nedalekého města. Nejdřív jsem se zastavila v knihkupectví pro sedmý díl Zaklínače, pak v potravinách pro pití (které tam mají levnější než v kině) a protože jsem měla ještě chvíli čas, sedla jsem si na lavičku a přečetla pár stránek. Pak už jsem se odebrala do kina, zakoupila lístek a něco dobrého k jídlu, usadila se a čekala na začátek filmu. V sálu moc lidí nebylo a vůbec to nevadilo. Právě naopak. Film byl nádherný a ze všech tří dílů Hobita se mi bitva pěti armád líbila asi nejvíce, a to i přesto, že tam opět bylo pár věcí jinak než v knížce.
Docela vtipné bylo, když se v jisté smutné části filmu (nechci moc spoilovat :D ) začalo ozývat kinem smrkání. :D Mně ta scéna samozřejmě připadala taky smutná, ale jakmile ti lidi začali zároveň brečet a smrkat, tak to na mě působilo tak vtipně, že jsem musela zadržovat menší záchvat smíchu. :D (Jako ono to asi tak vtipné nebylo, ale v tu chvilku to tak na mě prostě působilo. :D )
Po této zkušenosti jsem došla k závěru, že budu muset chodit do kina sama častěji. Je to fajn. Nikdo do toho nekecá, máte větší klid... Vlastně chodím ráda sama více méně všude. :)

2) Další zajímavou zkušeností, kterou se mně tento měsíc podařilo získat, bylo pitvání potkana, které jsem si mohla vyzkoušet vrámci dne otevřených dvěří na škole, kterou bych chtěla v budoucnu navštěvovat. Toho potkana je mně samozřejmě líto a ten zápach cítím místy ještě teď :D ale i přesto to bylo opravdu zajímavé a oceňuju, že jsem dostala příležitost zkusit si to.
3) Ke konci ledna jsme se s mamkou navštívily výstavu o Velké Moravě, kterou jsem si díky svým mírně archeologickým sklonům nemohla nechat ujít. :D :)
Byl to opravdu dobře strávený den a připadám si zase o něco málo chytřejší. :D Obzvlášť mě zaujala místnost s rekonstruovanými pohřby, kde jsme si mohly prohlédnout, čím lidé vybavovaly hroby svých zesnulých příbuzných. Zajímavý byl také pořad, který jsme měly možnost sledovat v poslední místnosti. Ukazovaly tam, jak lidé v dávných dobách vyráběly šperky. Bohužel jsme došli zřejmě moc pozdě nebo jsme se příliš zdržovali prohlídkou expozice, milé muzeum ohlásilo, že bude každou chvilku zavírat a nechť se prosím odebereme někam jinam, tudíž jsme se na pořad o vyrábění šperků nemohly dodívat. Škoda, ale co se dá dělat. :)
A jak jste prožili leden vy ? :)
Recept na hennu
1. února 2015 v 19:54 | Christine Nightmare
|
Kosmetika, vlasy atp.
Vlasy si nebarvím moc dlouho, vlastně něco málo přes rok. Delší dobu jsem tak nějak nebyla spokojená se svojí barvou vlasů a rozhodla jsem se, že by to chtělo změnu. Chtěla jsem mít vlasy barvy tak nějak do zrzava až červena, a tak jsem si koupila malý růžový pytlíček barvy palette, číslo 8. Po nějaké době jsem se dozvěděla o henně a řekla jsem si, že by to mohla být dobrá alternativa k chemické barvě, a tak jsem to vyzkoušela a od té doby k barvení vlasů používám právě hennu a neplánuju to nijak měnit. :)
Pokud taky přemšlíte o barvení vlasů hennou, navštivte tyto stránky: http://dlouhevlasy.cz/top-tema/top-tema-henna-a-hennovani.html. Dozvíte se zde všechny potřebné informace, nicméně poskytnu vám zde svůj recept, který se mně osvědčil. :)
Budeme potřebovat:
-Přibližne 100g egyptké henny five fives (množství samozřejmě záleží na vaší délce vlasů a značka henny kterou si koupíte na vás, nicméně k henně této značky mám rozhodně větší důvěru než k henně například z drogerie dm)
-lžíci olivového oleje
-lžíci citronové šťávy
-asi 250ml obyčejného černého čaje
-půl lžičky koření papriky
-půl lžičky skořice
-pár kapek éterického oleje
Postup: Ohřejeme vodu v konvici, a to tak, aby byla teplejší, ale né vařící. Nachystáme si misku, ve které všechny suroviny smícháme dohromady a vytvoříme takové zelené, ne příliš řídké bláto. Poté misku přikryjeme alobalem a necháme pár hodin odstát v nějaké teplejší místnosti. Před aplikací si umyjeme vlasy, vysušíme ručníkem a začneme nanášet. Doporučuju k tomu použít nějaké rukavice, neboť henna nebarví pouze vlasy, ale i ruce a nehty. Po aplikaci schováme vlasy do koupací čepice a přikrijeme ručníkem. Počkáme přibližně 4-6 (klidně i víc) hodin a po uplynutí požadované doby důkladně opláchneme. Nebojte se použít šampón. (Když jsem si vlasy barvila hennou poprvé, neměla jsem dobrý pocit z nanesení šamponu na hennu, neboť jsem se bála, aby nedošlo k nějaké nechtěné chemické reakci :D naštěstí se nic nestalo. :D). Nakonec vlasy necháme uschnout a je hotovo. :)

-Přidávám foto mých vlasů po barvení
Výhody henny:
-Dle mého názoru opravdu pěkná barva, která působí přírodněji než chemické barvy
-Nejenom že působí přírodněji, skutečně je přírodní, jelikož jsou to vlastně rozemleté listy rostliny
-Určitě vlasům neškodí tolik jako chemická barva. Naopak si myslím, že spíše prospívá, neboť mám pocit, že poté co jsem začala s hennou a přestala s žehličkou, mám hustější vlasy.
-Vlasy jsou po aplikaci henny krásně lesklé
Nevýhody henny:
-Nepohodlná a zdlouhavá aplikace. Vegetovat šest hodin s blátem na hlavě je někdy otravné a taky chvilku trvá než se to na tu hlavu naplácá.
-Nedostupnost v kamenných obchodech
-Nevydrží to věčně. Po nějaké době začne barva blednout a je třeba znovu barvit, nicméně myslím, že to stačí zhruba tak jednou za dva měsíce.
31.12.2014 - aneb šťastný Nový Rok
31. prosince 2014 v 13:42 | Christine Nightmare
|
Deníček
Zdravím, tak se zase hlásím. Již nějakou dobu nejsem zrovna moc aktivní. Vlastně se mě občas zdá, že sem píšu blbosti, že to nikdo nečte a nejednou jsem uvažovala nad zrušením blogu. Nicméně si myslím, že mě to asi nikdy úplně neomrzí, a že se u mě potřeba něco sepsat vždycky dříve nebo později objeví. :D
Prosinec jsem vlastně neprožila úplně nejlépe. Neustále mě sužovala chřipka, což mělo za následek, že jsem nestihla ani nakoupit dárky (to za mě naštěstí dle mých pokynů zdárně vyřešila mamka :D ) a propásla jsem poslední Vánoce na základce. Na druhou stranu jsem zase objevila perfektní, poměrně starou počítačovou hru Gothic 1, kterou už mám téměř dohranou a skutečně mě zaujala a baví mě. :)
Co se týká samotných Vánoc, tak ty byly fajn. Přestože pro mě nemají ani zdaleka žádný náboženský význam, mám je docela ráda a ráda strávím večer s rodinou u jídla, stromku a nějakých těch pohádek, které mě ovšem místy připadají trochu hloupé a jednotvárné. Pod stromkem mě letos čekalo spoustu věcí, které mě moc potěšily. Například roh na pití, tričko Moonsorrow, Cradle Of Filth a tričko Hra o Trůny, mikina Iron Maiden, fantasy hra Dračí doupě, thorovo kladivo, vikinský náramek nebo opravdu zajímavá knížka o Black metalu - Národní satanista, kterou jsem během jednoho dne přečetla.

Včera jsem po dlouhé době vylezla ven a šla obhlédnout konečně zasněženou krajinu. Teplota opravdu výrazné klesla, ale mě se to docela líbí. Hlavně doufám, že se sníh ještě nějakou dobu udrží a já budu moct vytáhnout sáňky. =D
Dneska se chystám oslavit Silvestra s přáteli a budu se snažit, aby o mou přítomnost nebyla ochuzena ani rodina. Jsem zvědavá, jak se mně to podaří... Každopádně se těším na to, že usmažím řízky, udělám chlebíčky, nažeru se všech možných dobrot a snad to i řádně oslavím. :D
Co se týká předsevzetí, tak jediné co bych opravdu chtěla dodržet je, věnovat se každý den nějakým matematickým příkladům, abych se dostala na Gympl, což bude opravdový problém, protože mě to příliš nejde a považuju to za zbytečně a v běžném životě neuplatnitelné. V poslední době jsem dospěla k názoru, že by mě snad mohlo bavit povolání archeologa, ovšem nevím, do jaké míry je to reálné... V příštím roce bych také chtěla navštívit nějaké koncerty, hrady a zámky, vyrazit na nějaký legendární výlet pod stan s přáteli a celkově si ten rok tak nějak užít. :)
Vám, kteří tohle čtete a také všem ostatním přeju šťastný rok 2015 a nezapomenutelnou oslavu Silvestra. Mějte se prostě dobře. :)
Kristýna
Zaklínač
11. prosince 2014 v 15:37 | Christine Nightmare
|
Knihy
Autor: Andrzej Sapkowski
Popis: Knižní sága Zaklínač, se zabývá příběhy Geralta z Rivie, který se živý jako zaklínač, tedy jako nájemný zabiják nejrůznějších příšer, jež ohrožují lidi. Díky mutacím provedeným pomocí magie, jedů a mutagenů, disponuje Geralt množstvím užitečných schopností a díky výcviku na hradě zaklínačů Kaer Morhen, ovládá také pokročilé bojové techniky. Lidé se zaklínačů obvykle bojí, ale potřebují je.
Dobrodružství Geralta a jeho přátel i nepřátel se odehrávají ve středověkém fantazijním světě, který je v mnohém podobný tomu skutečnému. Kromě lidí tady můžeme najít také elfy, trpaslíky, driády, jednorožce, upíry a mnohé další nadpřirozené bytosti. Politická situace je zde nejistá, válka zasáhla prakticky všechny země a nejen v lesích není bezpečno.
Můj názor: Právě jsem na konci šesté knihy a musím říct, že knihy o zaklínači mně neuvěřitelně chytly. Příběh je velice poutavý a zajímavý. Postavy zde nejsou jednoznačně kladné nebo záporné což také oceňuju a knihy o zaklínači zařazuji mezi nejlepší literární díla, která jsem dosud četla.
Hodnocení: 10/10

Pár dalších informací v celém článku
Ti druzí
11. srpna 2014 v 17:53 | Christine Nightmare
|
Filmy
Je konec druhé světové války a Grace s dvěma dětmi čeká v Jersey na manželův návrat z bojů. Děti trpí alergií na sluneční světlo - jejich rozlehlý dům je proto celý potemnělý a v jeho zšeřelých zákoutí se kromě Grace, dětí a služebnictva skrývá cosi dalšího.
(zdroj: csfd)
Můj názor: Film ti druzí bych zařadila mezi nejlepší horory, které jsem kdy viděla. Má od začátku skvělou atmosféru, nápad, zajímavý konec a správnou strašidelnost i bez hektolitrů krve.
Hodnocení: 10/10

Eddie - kresba
9. srpna 2014 v 11:55 | Christine Nightmare
|
Moje výtvory
Maskota Iron Maiden Eddieho jsem začala kreslit asi tak před dvěma měsící a podařilo se mi ho dokončit až dneska. Nemyslím si, že by byla moje kresba vyloženě stejná s předlouhou, ale nadruhou stranu bych řekla, že z ní jde docela poznat o koho se jedná. :) Mám ještě určitě hodně co zlepšovat a kritiku nebo nějaké nápady na čem zapracovat beru. :)







